

Icy L přejíždí mezi zero a hero jak Tony Hawking.
Patrik Love, s jeho typickou nemocnou flow na hodně tvrdých trapových beatech a cíleně špatnou anglickou výslovností, vydává již 7. projekt. Album otevírá track Hlad Made Me Do It, kde si jede svůj ikonickej styl – osobitý, vtipný a bizární text doprovázenej jeho zhulenou intonací je něco, co mě mega baví.
Album má hodně solidní start, Icy pokračuje po boku Illji na další skladbě Wolffův Revír, kde je vyloženě slyšet jak se u tvoření tohohle tracku bavili, baví mě tady ten jeho opilej rap. Text „Lízal jsem svý holce burger” a podobný bars, jsou něco co dokáže jen Icy. Stejně vnímám Tony Hawking a Kapsa, kde po boku Paina dává zábavný a originální bars, avšak Painovo sloka mi přišla taková líná a odfláklá.
Ovšem tahle deska neni jen ukázka tvrdýho trapu. Display Rolemodel a Odpadlík Mentality se zabývaj tématem společností a jak jí Patrik vnímá. U prvního ze zmíněných tracků to funguje i přes špinavou flow a nudnej průběh tracku, protože se s textem ztotožňuji, to bohužel u Odpadlík Mentality neplatí, tenhle track mi tu přijde trošku navíc.
To stejný bohužel platí i u zbytku alba. Okrom těchto zmíněných tracků mi to přijde už pak dost podobný, je to někdy až takový moc koktavý a nevýrazný, až to splývá všechno do sebe. Icyho styl má jednu velkou nevýhodu a to, že jeho rap neni nijak světovej, tudíž, když ho nedokáže kompenzovat zábavnou tématikou a bars, tak začnou znít všechny stopy stejně. Sem a tam se něco objeví, ale upřímně bych byl radši zahlcenej originálníma bars, než muset slyšet jednu dobrou hlášku po 2 minutách nudnýho hláskování.
Deska má svoje momenty a jakožto celek mi přijde promyšlená, jen bohužel hodně odfláknutá, čímž výrazně ztrácí svojí originalitu. Furt nemůžu popřít, že jsem se u desky pobavil a vnímám jí spíše k pozitivní půlce, proto dávám skóre 5,5/10.
Fanoušci hodnotí
6.45/10 (5 hodnocení)